Fosílie (2.12.2018)
Paleontologie je přírodní věda, která studuje vývoj života na Zemi. Využívá k tomu fosilie, což jsou "zkameněliny" ostatků (nejen kostí ale třeba i výkalů či pouhých stop) dávných organismů (= starší než Holocén).
Ptáte se, proč je slovo zkamenělina ohraničeno uvozovkami? Inu, to proto, že fosílie nemusí být vždy pouze zkamenělé. Fosilie totiž známe i v jiných podobách:
V jantaru, který vzniká ze ztvrdlé mízy, nacházíme např. uvízlý hmyz, parazity, dokonce i peří tehdejších živočichů. Tyto "zkameněliny" nám dnes slouží jako dobře prezervované důkazy o dávném životě. Jeden takový jantar můžete najít dokonce i zde v Adarah mezi našimi esencemi.
Vysušením = mumifikací. Toto se stávalo např. v případech, kdy zvíře zemřelo na nějakém suchém, dobře zvětralém místě (jeskyně, atd.). Takovéto fosilie jsou však citlivé na dotek a často se při pohybu rozpadají. Na obrázku můžete vidět mumii Edmontosaura jménem Dakota.
Zamrznutím. Takovýmto nálezům se pak říká pseudo-mumie. Často se stává, že těla organismů vypadají takřka neporušeně. Stále mají srst, kůži či orgány. Na obrázku je mamutí mládě Ljuba, které zahynulo před více než 40 tisíci lety.
Další vhodná prostředí pro prezervaci fosilie jsou např.: parafín, přírodní asfalt, rašelina...
Pokud si říkáte, že 40 tisíc let je dlouhá doba, raději se honem rychle posaďte. Nejstarší fosilie vůbec totiž pocházejí již z období před 3,5 miliardami let.
Nejstarší fosilií je Cyanobakterie (= Sinice), která v období Archaika zažila svůj nevětší rozmach (verze pro 1. otázku: ..., která skutečně pochází z období Archaika. Svůj největší rozmach zažila právě v tomto eonu). Byla nalezena na stomatolitech nacházejících se převážně v oblastech v Jižní Americe a východní Austrálii.
Kamenná formace Apex Chert, Žraločí zátoka, Austrálie
Spekuluje se však o ještě starší fosilii, jejíž vznik se datuje do období někde mezi 3,7 až 4,2 miliardami let. Jedná se o neznámou hematitovou bakterii. Rozměry odpovídají zhruba 1/10 tloušťky lidského vlasu, avšak její stáří je pouhou domněnkou, a tak se prozatím jako nejstarší oficiálně neuvádí.
Aby fosilie mohla být fosilií, musí také splňovat určité parametry.
1) musí být důkazem existence organismu (vyjma ropy, zemního plynu, ...)
2) musí přinášet informaci o morfologii organismu
3) musí být alespoň jednu geologickou dobu stará (starší než 10 000 let = Holocén)
4) nesmí být vytvořena lidskou rukou
Fosilie ovšem nejsou jen kosti. Za jistých okolností za fosilii považujeme i třeba stopy, které po sobě zanechal dinosaurus v bahně, výkaly, skořápky vajec, atd. Díky nim totiž vědci mohou odtušit, jak se již vyhynulé druhy chovaly a jaké bylo v určitých obdobích klima.
Práce s fosiliemi ovšem není žádnou přesnou vědou. I přesto, že vědci umí určit jejich stáří, mohou vždy pouze odhadovat. Náhlé zmizení veškerých stop po určitém druhu tak může (ale i nemusí) znamenat, že došlo k jejich vyhynutí.
Jednou takovou domněnkou je událost, která se měla stát před zhruba 66 miliony lety - obří meteorit se měl srazil se Zemí a zabít tak spoustu druhů (dinosauři, konec Křídy). Fosilie přeživších, které z tohoto období byly nalezeny a prozkoumány, naznačují, které druhy tuto srážku přežily a jak to poznamenalo jejich fyziologii.
Pojďme se ale vrátit o několik desítek milionů let zpět, do období zhruba někdy před 540 miliony lety. Tento letopočet se považuje za počátek Palezoika (Prvohor). Čím byl tak významný, ptáte se? V této době totiž došlo k něčemu, pro co se užívá název "Kambrijská exploze". Ne že by k nějaké explozi skutečně došlo - jedná se pouze o náhlý nárůst nálezů fosilií mnohobuněčných živočichů.
Za nárůst mohlo pravděpodobně zvýšené množství kyslíku ve vodě, které napomohlo rychlejšímu vývoji organismů. I přesto se však všechno dění stále odehrávalo ve vodě.
Nejznámějším živočichem z období Kambria byl Trilobit, který se řadil mezi členovce. Ti tvořili celých 60 % veškeré tehdejší fauny.
Dále pak např.:
Naštěstí se nám podařilo několik fosilií z Atanu vypůjčit dostatečně včas na to, abyste si je mohli prohlédnout už i vy tady na hodině.
Opabinia
Marella
Aysheaia